day 7 - výstup na sopku

včerejší večer nebyl ani moc zajímavý , marťas měl rozlučku v irské putice Bull mccabe nebo tak nějak , byl jsem strašně unavený tak jsem ani nepil ,spíš jsem tam skoro spal ... naštěstí tam začla hrát živá kapela, která to fakt rozjela hráli klasik rock a rock and roll což je něco pro mě ... do toho se mě snažila balit nějaká mexičanka, ale angličtina jí moc nešla ,mě se nechtělo mluvit vůbec,navíc mám jiné záležitosti doma a tak její šance byly pod bodem mrazu :-)) co mě nadchlo bylo ,jestli si pamatujete tu scénu z pelíšků ,jak profesůrek přijde na Vánoce za osamělou učitelkou s dítětem ,dělat vlastně takový konkurz na tatínka ... klukovi dá hračku ,která pouští do lidí proud ... no co myslíte včera tam chodil mexičan a nabízel to,samozřejmě se 10 lidí chytlo za ruce a pustil to do nás ,no zajímavý pocit ,strašně mě zajímalo jaké to je ,když jsem to viděl ve filmu ... zítra nás ale čeká doufejmě výstup na sopku ,na to se těšim ...


Sobota cca po 6. hodině ráno ... probudim se spocený a s velkýma střevníma potížema ,že mám co dělat abych doťapal na záchod ... ignoruji to a jdu si lehnout , co mě nepotěšilo že po další 3 hodiny jsem každou hodinu šel jednou ... až pak zabraly prášky jménem Imodium ... přemýšlím o zrušení výletu ,hodně mě to mrzí ... ne nakonec jdu ,i kdybych se měl třeba po...t tak tam nahoru chci ... vyrážíme a mě popadne hlad to by mohlo být jako dobré znamení , dáme si snídani v BK ,zase to moc nepřehánim řikal jsem si že si když tak skočim do lesa,ale neuvědomil jsem si že v takovéhle výšce už lesy nejsou :-) projíždíme vesnicí jménem Cholula(čolula) to je hned za Pueblou ,takové bezno po mexicku ,jen to má 700 000 obyvatel,ale fakt je to typická vesnice ...
konečně jsm za čolulou a před námi se vyobrazuje pohled na Popo a spící ženu ... bohužel malinko zahelné pod mrakem ,ale to nám radost nezkazí ,protože je to náš cíl ... míříme totiž na spící ženu ,protože na Popo se nesmí jelikož posledních 10 let má zvýšenou erupční činost ... projedem poslední vesničkou a asfaltová cesta končí ... před námi je pouze cestička posetá kameny a lávovým prachem ... vypadá to nebezpečně a dobrodružství začíná ... stoupáme výš a výš ,začínají mi zaléhat uši a auto už taky nemá tolik vzduchu na co je zvyklé ... jedeme hodně moc dlouho ,cesta je totiž opravdu nebezpečná pro auto jako je Jetta ,viděl byh to tu tak na čtyrkolku a pořádně vysokou ... překročili jsme hranici 3000 je zajímavé jak se tu začíná měnit příroda a tráva vypadá úplně jinak než na kterou jsme zvyklí ... konečně vystoupáme na náš první záchytný bod Pasa de Cortez nebo tak nějak ,je to spojující místo mezi Popo a spící ženou , zhruba tak 3700 metrů nad mořem ... jen co vylezu ,tak pociťuji že ačkoliv jsem kuřák a měl bych být zvyklí na menší dávku kyslíku ,tak jsem neskutečně zadýchaný i když jen stojim ... nakoupim nějaké pohledy (doufám že je taky někdy pošlu :-) ) ,vodu a musíme se zapsat kvůli horské službě ,kdyby nás hledali ... pokračujeme dál ,do opravdové přírody ,cesta se změnila a tentokrát je tak pro bagra my stoupáme na další záchytný bod čímž je vědecká stanice s výhledem na Popo ... tady už opravdu pociťuji že to nejsem já ,protože po 10 metrech běhu si připadám jako kdybych doběhl 2 km ... cesta byla horší než škodovácký poligon ,ale my jedeme dál a nic nás nezastaví (naštěstí auto není naše a tak rány ,které člověk může občas slyšet nás tolik nerozhodí) ... jsme tu , poslední zastávka autem ... vidim tu dva betonovo dřevěné baráčky ,kde dělají jídlo to mě rozesmálo ... dál jdeme pěšky do posledního tábora před výstupem ... nacházíme se ve výšce 3900 nad mořem a já se nemůžu nabažit tou krásnou přírodou ,připadám si jako ve snu (nebo jako ve filmu jak dostat tatínka do polepšovny,kdy vašek vylezl s tátou poprvé na skálu ) , bohužel začínám pociťovat to že jsem kluk z nížiny a nikdy jsem na horách pořádně nebyl ... bolest hlavy,malátnost a problémy s dýcháním ... udělalo se mi blbě od žaludku a tak to vzdávám a čekám na kluky,kteří šli ještě výš ... jelikož jsem byl nepřipraven ,tak se mi to jak jinak než vrátilo a moje mikina a pod ní dvě trčika mi tu byla k prdu ,protože se začla teplota blížit k nule a já dost prochladl a to byl můj konec ,protože k tomu že se mi chtělo zvracet se připadala horečka ... vrcíme se k autu , dám si teplou kávu (respektive něco mezi kafem a čajem jak dělají arabové) a k tomu dvě zelené placky a ačkoliv jsou výborné pozřu jen jednu a víc nejde kvůli žaludku ... po minutě v autě usnu celý rozklepaný zimnicí ... za 2 hodiny mě pobudí ťukání na okno ... nevim kde jsem ani jak jem se tam dostal :-) ae jsme někde v pustině u jezírka ... Lukas se mě ptá jestli chci jíst s náma ... koukám ven a už se setmělo a jediné co vidim je taková kůlnička ... je mi blbě a horečka je ještě horší ,ale šel jsem alespoň s něma ... vešli jsme do chatrče a ostatní si objednávají jídlo ... vylítne pán ve slamáku a k jezeru jde ulovit tři čerstvé rybičky , v kůlničce nenajdete ani světlo ani elektriku ... nemůžu uvěřit svým očím jak tu můžou žít v úplné pustině a mít tu restauraci jako že ... teplot rapidně kleska někam pod nulu ,pára mi jde od pusy a tři mikiny a dvě trička mi přestávají stačit... nechce se mi věřit že jsem v mexiku ... rodinka začíná svítit ,když otec přinese jakýsi olej a přileje do kalíšku který visí ze stropu ,všude kolem jsou piliny a asi ho netrápí že by to všechno mohlo shořet ... jídlo bylo delikatesní a tak necháváme 50 pesos dýško ... otevřu dveře z kůlničky a nevidim vůbec nic ,myslim že je to poprvé kdy jsem zažil abslutní tmu ... nikde ani světýlko ,prostě tma že by se dala krájet ... nabuzovalo to atmosféru hororu například Hory mají oči ... čekal jsem kdy se na nás mexičani vrhnou a pak rozporcují ... vyjedem kamsi do tmy na cestě která nevypadá ani že by byla pro koně ... ačkoliv jsme hodně vysoko nikde nevidim ani světýlko ... čekám až někdo vyběhne a nebo se nám stane něco s autem a je hotové :-)) nakonec po hodině dorazíme někam dolů ,kde už to poznáváme ,ale byly to nervy ...konečně vidim i asfalt a my můžem jet domů

a jelikož my bylo důrazně doporučeno dělat fotky,tak zítra jich přidám celé hafo jak vypadá krása přírody v mexiku a tentokrát tim nemyslim ženský :-)