day 5 - aneb vojna s mexičanem

ráno už jsem vstával před sedmou ,myslim že můžu s klidným srdcem říct, že jsem si to zdárně otočil ty hodiny ... ráno jsem konečně využil služby skype , díky bohu za takovýhle vynález , všem vřele doporučuji... ráno jako obvykle všude aut ,že praha je proti tomu prd,ale baví mě potkávat každý den jiný lidi, navíc potkáte auto s korbou a na korbě 5 zmrzlých mexičanů obalených do zimních bund ,ráno tu bývá totiž chladno ,že já běžně chodim v mikině a potkávám lidi v rukavicích(teda těch slabších abych jim nekřivdil) ... ráno jako vždy jsem musel podstoupit každodenní byrokracii ,protože stále nemám kartu ... vypadalo to že na mě ten tlusťoch čeká , no kašlu na něj řikám si , dám mu papír , odevzdám řidičák a samozřejmě začne dělat důležitého a něco mektat španělsky s klidnym hlasem řikám že no hablo espaňol ,pořád něco mektá... jsem pevně rozodnut že tam vtrhnu i kdyby nechtěl , mám chuť dělat :-) naštěstí nedošlo ke konfliktu ,protože vedle stál týpek mluvící anglicky i španělsky( typoval bych ho na němce) ,takže mi to přeložil ... dozvěděl jsem se že mluví o nějakém druhém kde ho mám a jestli chci vstoupit sám ... tak logicky bych řekl,že když je na papírku jen moje jméno a jsem tam sám ,že bych rád vstoupil sám ,jako celý týden ... no usmál jsem se a po minutce mě pustil ... občas bych přál těmhle blbcům co dostali funkci něco špatného ,třeba vysoký tlak ,ale nakonec si řikám jsme jen lidi a nechci být konfliktní (v minulosti se mi to občas stávalo:-) ) ... no test číslo jedna je zamnou a čekala mě druhá věc ... brána číslo 5 a udělání ID karty , to je ta zázračná kartička ,kterou každé ráno potřebuji a odpadne mi tím spousta problémů ... Přijdu na bránu ,musel jsem 5 minut počkat než uklizečka vytře , prní vět Habla ingles? odpoví mi lámanou angličtinou , řikám si bueno(dobře) ... chci mu vysvětlit že potřebuji vstupní kartu (neboli ID) a předkládám mu všechny připravené papíry ... chvíli nad tim dloumá ,pak se na mě podívá ,vždycky něco chce říct moc mu to nejde tak se usměje a začne to radši ukazovat :-) všechno už jsem měl vyřízené ,ale moje naděje na kartu byla malinko podlomena ... vysvětlit mi že mám pojištěný jen do 21.listopadu ,tak do kdy tu budu , řikám mu že tu budu dělat ještě celý příští rok ,ale že už mám zařízený pojištění tady v mexiku ,jen nemám od toho ještě papír ,ale aby mi udělal kartu že mu to přinesu příští týden ... zase lehký úsměv a odpověď NO :-) no tak jsem ho nakonec ukecal ,že příští týden bych se neměl jak dostat do práce na maily to jde jen týden co se s tim dá dělat ... nakonec mi vystavil povolení do příštího pátku , hehe sladký pocit vítězství ...
nešlo jinak a užít si to povolení ,takže na oběd žádnej hnusnej eurest ,ale hezky ven na cemitas ... tentokrát nebyl plněný masem ,ale taková všehochuť ... velká houska ,pomazaná pastou z fazolí ,na to kuřecí řízek , salát,šunka,sýr,avokádo a tušim je ještě něco ... no děsíá kombinace ,trošku jsem se bál o svoje střeva jak to vemou , nerad bych celý večer proseděl na záchodě se vzpomínkou na to jaký ten cemitas vlastně byl ...
po 9 hodinách v práci(ačkoliv už to docela dávám) a nasrání kvůli problémů kolem auta jsem byl trošku mrzutej ,ale o to víc mě potěšila zpráva ,že je večer takové posezení s klukama z práce když marťas odjíždí domů ... konečně poznám trochu mexické kultury ...
sešli jsme v podniku jménem Berlin ,název naznačuje ,že to bohužel nebylo typicky mexické místo ,ale jinak moc příjemný ,hrála tam alespoň živá mexická kapela(strašně mi připmínali damiens nebo jak se jmenovali ty dva bráchové v čr ,no děs) ,ale dva tupláky točeného piva zajistili ,abych koukal na svět trochu jinýma očima hodně tomu pomohl neskutečný sandwich ,které tu dělají ... zjistil jsem že mexikáni nejsou takový bábovky jak jsem si myslel spíš mě hodně překvapili, pivko jim moc nejede, ale nejde je zastavit ,jelikož jim jeden podnik nestačil ... zaplatíme udělám nějaký fotečky a s tim že si vemem taxíka a jedeme dál ... jenže jiný kraj ,jiný chleba, všichni naskákali do svých aut ... borec vykalí 3 tequlli za sebou , k tomu tak 2 tupláky a sedne si do svého VW a vůbec mu to nepřijde divný (samozřejmě že bude řídit i domů)... nový podnik měl vlastního DJ ,naštěstí pouštěl docela normální hudbu ... borci se začli vybarvovat ... nechal přinést flašku tequilli o objemu 0,75l ,to je tu normální takový běžný standart, když jsem si čuchnul měl jsem málem oči v sloup ... ale nechtěl jsem si přupistit že tu jsou na vyšším lejvlu než u nás doma ... no bohužel je to tak ,láhev padla v 8 lidech za 30 minut ,alespoň jsem je naučil jak se pije bouchaná tequilla a to jsem byl jejich kamarád ,naštěstí pro mě martin dostal alergickou reakci a museli jsme jet domů ,protože takové nepsané pravidlo tu je ,že nejde říct mám dost jedu domů ,to je tu neslušné řekl bych velice ... jelo nás 6 v taxiku, nevim proč ale vůbec mu to nepřišlo divný a ještě nás rád odvezl ...

dneska jsem si všiml dalších zvyků ... k plácání po zádech ,které je v práci neustále slyšet ,skoro mi připadá jako by se tam občas někdo dusil ,když slyšim ty rány, tak k tomu přibylo kopání kolenem do židle ( je to zvláštní národ),máme tam borce ,který tam napodobuje docela dobře nějakýho kolibříka, ze začátku mi to přišlo pěkný,jen si pak nesmim v práci připadat jak v lese :-)) ... v hospodě jsem si všiml spíš zlozvyku ,protože než vypijí jedno pivo ,tak si stihnou ,tak cca 4x ťuknout a to dělají u každého ... ale bylo dost komické pozorovat jak mexičani řvou Na zdraví! a češi mexické Salud! ...