pokus č. 2

Ty co tu semnou sdílí osudy v Mexicu odzačátku si určitě pamatují , jak mě kluci po první týdnu v mexiku vzali nahoru na Ixtapu a já jsem tam málem pošel ,jelikož ze změny tlaku a výšky se mi udělalo tak blbě že jsem byl rád že jsem se dobelhal do auta a tam jsem 5 hodin prospal ... tentokrát jsme měli naplánovaný výstup na bývalou sopku Malinche ,bohužel ,nebo spíš bohudík jsem se v pátek musel stěhovat a tak jsme šli spát až po půlnoci a nebylo by vhodné vstávat v 5 ráno na takový výstup ... druhá věc byla že jsem skoro přestal kouřit a snažil se připravit na basketě a cvičením,ale nějak jsem se na ten výstup stejně necítil ... a tak jsme se rozhodli i díky tomu ,že jsem si prostě musel sáhnout na sníh, jelikož ho závidim lidem v čechách a tak jsme se vypravili na zasněženou Ixtapu a vyfotit si z blízka sopku Popocatepetl ... takže jsem se vracel zase na místo činu ,tentokrát teda na místo řidiče a s přesvědčením pokořit 4000 metrů nad mořem ... kam se dalo jsme vyjeli autem a odtud to nebylo daleko do základního tábora ,který je zhruba ve výšce 3800 , cítil jsem se svěží a tak jsme se rozhodli jít nahoru na první stage ,abysme mohli udělat lepší fotky ... tak jsme šli a šli až se terén úplně změnil na cestu kde zbylo jen kamení a prach ze sopky a převýšení bylo velice náročné typuji nad 45 stupňů ,všude jsme jen potkávali skupinky lidí s výstrojemi a horským oblečením a tak jsme se hecovali až jsme vyšplhali na 3.stage do výšky 4300 metrů ,já samozřejmě jen v teniskách a v riflové bundičce a s lahvičkou vody... všechny co jsme potkali si mě samozřejmě dlouze měřili co tam vůbec dělám a jak jsem se tam dostal ... chtěli jsme jít dál ,ale bohužel terén už to bez pořádných bot nedovoloval jelikož všude byl sníh a mrzlo , navíc počasí se začlo rychle měnit a tak jsme zaveleli ústup ... což se nám nakonec vyplatilo, jelikož na zpáteční cestě jsme se dostali do obrovského mraku z kterého začlo sněžit a tak jsem jeden z mála ,který zažil sněžení v mexiku a už nemusim závidět čechům a nikdo se na mě nemůže vytahovat :-) při zpáteční cestě nás pak naštěstí už v autě potkala zajímavá písečná bouře a ted večer tu začlo pršet, na to že ráno bylo tak 25 stupnů a sluníčku tu na mě bylo dneska nějak moc změn ...
nezapomeňtě si prohlédnout nejnovější fotky zde

teatro negro de Praga

není těžké si domyslet ,že tento nadpis znamená černé divadlo z Prahy , ano je to tak pro mě to bylo stejně neuvěřitelné ,ale když jsem viděl plakát že tu bude divadelní představení pražského sboru ,tak jsem si to nemohl nechat ujít a musim uznat byl to zajímavý zážitek ... bylo to v kulturním centru hned vedle snad nejdražší univerzity kde jsem byl vůbec poprvé a upřímně jsem si připadal v tom obrovském areálu jak v jiném světě , naprosto nádherný komplex kde bylo naprosto čisto ,všude tekla nějaká voda a u vchodu vás uvítal robot ,který s váma komunikoval ... přišlo mi to jako nebe a dudy ... avšak zpátky k představení , jelikož jsem něco takového viděl vůbec porpvé ... nebylo to klasicky hrané představení ale spíš taková pantomima odehrávající se před černou oponou , kde všechny postavili lítali ve vzduchu apod. neuvěřitlený zážitek a konečně jsem taky neměl problémy s překladem (jelikož se tam nemluvilo) ... nicméně mě zklamalo chování mexičanů ,ještě dvacet minut po začátku představení postávali lidi na krjaích spoustu jich teprve přišlo a rozvícenými mobily si hledali místo k sezení což samozřejmě rušilo všechny ostatní ... ono i potkat v divadle někoho s mikonou s kapucí je v čechách asi nepředstavitelné ...

konečně se blíží náž výstup na Malinche ,jelikžo jsme se definitivně domluvili na tento víkend a tak snad konečně tu zase budou zajímavější fotky ,jelikož je to vrchol ležící 4460 metrů nad mořem a výhled je naprosto božský a je možné vidět celou pueblu jako na dlani ... ale nečeká nás nic lehkého jelikož od poslední zastávky autem je to asi 6 hodin nahoru a co jsem pročítal české blogy ,tak všichni nahoře zvraceli a měli co dělat aby se tam vyšplhali a jelikož jsem obyčejný cápek z města ,tak na takové výšlapy nejsem moc zvyklý ,takže i pro mě to bude asi křest ohněm a tak i v rámci tréningu jsme vyzvali s kolegou naše mexické protějšky na zápas v basketbalu ... a tak se musim pochlubit že zápas československo vs mexiko jsme výhráli a v druhém zápasu mexičani i za jejich vedení ukončili hru ,jelikož musel domů s manželkou :-)

mustang

na mé procházce ,jelikož trénuji na velmi těžký výšlap jsem narazil na pár mustangů a tak po fotkách ze svatby tu mám pár foteček pro pány ... klikni zde

Boda - Wedding - Svatba

Jak jsem slíbil tak činím a tak Vám přináším aktuální info z pravé mexické svatby a pro ty kdo mě chtěli vidět v obleku i jedinou mojí fotku :-)
Konečně přišel ten osudný den a vše se začlo pomalu připravovat ,svatba byla až v pozdějších odpoledních hodinách a tak všichni měli čas na pořádnou přípravu , smaozřejmě se museli nechat umýt a tak ,jelikož kdo kdy viděl naše služební auta ,tak ten nechápak jak můžou být neustále tak špinavý ... naštěstí to tu stojí pár pessos a celé vám ho vypucují i s interiérem ... zbytek lidí se musel vypucovat sám a na vlastní náklady :-) pomalu se blíží ona hodina a my se scházíme u kluků na baráku ,všichni umytý , načančaný ,oholený a voňavý ... skoro nepoznávám ostatní a oni rozhodně nepoznávají mě ,jelikož jsem tu měl vousy delší než vlasy a najednou taková proměna ... samozřejmě jako vždy některá z žen nestihá ,jelikož téměř celý den přípravy je prostě málo to je přeci jasný , tak jsem ještě na rychlovku musel na poslední chvíli sjet pro poslední pár naší české výpravy abysme všichni mohli jet v koloně najednou ... ale nakonec se to zvládlo a tak vyrážíme v počtu 4 auta po 5 lidech k malému ,ale vcelku modernímu kostelíku ...

malinko jsme měli problémy s parkovacími místy , ale i s tímhle jsme se hrdině vypořádali a už jsme jen čekali na příjezd nevěsty , zpoždění bylo jen zhruba 30 minut a tak mě to mile překvapilo a mohli jsme se nasáčkovat do kostelíku ... Bylo nás tam zhruba 60 plus mínus ... většina lidí chodí až na tu oslavu potom ... všichni kdo byli z mexika než si sedli tak si klekli na kolena a pomodlili se ,my jsme jen tupě koukali co se bude dít ... kapela byla již připravená v počtu 3 ( 1. harvany plus zpěv , 2. housle ,3. basa) a mohli začít hrát klasickou svatební melodii ,jelikož nevěsta právě přicházela , krásné bílé přímo obrovské šaty až na zem ... za ní se hrnuly mladé družičky a zbytek rodiny ... stojí před oltářem a otec představený nebo ja se to jemnuje začín něco vyprávět ... v tomhle bodě bych se chtěl malinko odmlčet jelikož přestávám rozumět a tak od tohohle okamžiku jsem napočítal že tak 6x jsem se musel postavit a zase si sednout a 2x se ostatní pokřižovali ... pak přišli na řadu prstýnky , u toho každý odřikal ve španělštině nějaký slib ,z toho co jsem rozuměl to bylo něco ve smyslu , že si jí bere ve zdraví i v nemoci atd... ... pak je spoutali provazem ( u tohohle bych se rád zastavil ,jelikož mi pak nikdo neříkejte že svatba není svazující :-) ) ... zase nějaký odříkávání 2x jsem si sednul a postavil ... pak si všichni dřepli a zase se pokřižovali ... pak přišli svědci s nějakýma předmětama které posvětil otec představený , snad pokud vim tyhle předměty si pak vystavují doma na nějaký spešl poličce ... zase jsem si jednou sednul a pak postavil , nakonec ještě jedno pokřižování a je hotovo ... přišlo na řadu focení s ostaníma ,postupně se u novomonaželů všichni vystřídali a mohli jsme jít ven ... nakonec vyšli i naši oslavenci a my jsme po nich mohli mrsknout připravenou rýži to byla asi ta nejzajímavější část z celého obřadu ... čeká nás přesun na fiestu


část Fieta: dojeli jsme na místo ,kde si převzali naše auta na zaparkování a po koberčku jsme došli do salonu ... docela obrovský , muselo se tam vejít ke stolům přes 200 lidí a stoly byly max po 10 lidech , uprostřed seděli novomanželé ... všem nám rozdali drinky a posadili ke stolům ... čekalo se na ostaní aby se mohlo začít podávat jídlo ... mezitím než se všichni dostavili ,popřáli rodičové a další hodně štěstí novomanželům a předali dary ... konečně se dostává část s jídlem to jsem byl netrpělivý co za specialitu si pro nás mexická kuchyně připraví , jelikož salon vypadal dost luxusně ... předkrm byl jakýsi zelený salát , nakonec jsem zjistil že to byly lístky špenátu společně s lístkama zelí ,do toho nějaká zálivka, no nebylo to špatné ,ale postrádal jsem maso ... pak přišla na řadu polévka alisa crema de pollo ... má oblíbená tady a tak jsem byl mile překvapen ,jeliko tahle byla opravdu krémová a opravdu tam byly veliké kousky kuřete ... ještě více mě to nalákalo na hlavní chod ... ten představoval malý kousek vepřového plátku ,politého zeleninovou zálivkou a k tomu tři kousky květáku ... a tím hostina skončila ... což mě trochu zklamalo jelikož tam nebylo nic mexického a navíc jsem měl za půl hodinky hlad ,protože toho bylo málo ... a tak jsem si řekl co se dá dělat ,hlad je převlčená žízeň a tak to přepiju ... k mému zklamání neměli ani pivo ,ani whisku , popravdě meli jen tequillu ,která nebyla ta z nejlepších co se tady dá koupit a tak se dala pít jen s džusem nebo se spritem ... a tak ani přepít to nešlo ,protože byste se z toho dříve počůrali ... tak jsem čekal co přijde na řadu dalšího ... na řadě byla mexická kapela a první svatební tanec novomanželů ,nakonec se kolem nich vytvořil kruh z ženského pokolení a u obou partnerů se střídali lidi podle toho jak je volal moderátor akce ... šlo samozřejmě jen o rodinu a příbuzné ... po tomhle představení nevěsta a po ní i ženich hodili svojí kytici ,myslim ale že v čechách chlapi nehážou kytkou ,ale tím si nejsem jistý a tak mě snad někdo opraví ... už nás čekala je poslední mexická tradice ,kdy si ženich a nevěsta stoupli na židli a dve dívky( u nevěsty) a dva chlapi ( u ženicha) je drželi a kolem se vytvořil had nejdříve z ženských které měli za úkol shodit nevěstu , v rytmu pobýhaly kolem nevěsty a museli strkat do těch dvou dívek které drželi nevěstu ,těm se to nepovedlo a tak přišli na řadu páni mezi něma i já ,kteří se snažili shodit ženicha,podařilo se nám to dvakrát a tím to skončilo , smysl mi nikdo neřekl a tak bohužel nemůžu prozradit co vlastně znamená když jsme shodili nebo co by znamenalo když na židli přežije ...
tím svatební akce skončily a už se pokračovalo jen ve volném duchu a tak po hodině pár lidí začalo tancovat a nakonec se k nim přidávali ostatní a tak se nakonec tancovalo v tom smyslu že celý parket předváděl naprosto stejný tanec který jim někdo na podíu předváděl a samozřejmě jen na mexickou hudbu ... a tak díky objektivitě jsou tohle všechno mé zážitky z mexické svatbě a už můžu jen předat pár svých fotek a tak fotky zde

los mariachis

... po česky muzikanti , ale myslim že tohle je jeden z mála výrazů co se nepřekládá ... byla sobota a já byl pozvaný na předsvatební oslavu , novomanžel objednal pro svojí slečnu mariachis , myslim že v mexiku nenajdete oblíbenější věc než jsou tyhle pouliční muzikanti mají větší tradici než lehké ženy na E55 a nikdo na ně nedá dopustit , navíc nechápu proč ale kohokoliv se zeptáte vždycky vám odpoví že se mu ta hudba líbí ... abych vám upřesnil jakou hudbu hrají , představte si písničky z cd na Moravské svatbě 2 a přidejte tomu rychlejší tempo a mexický oblečky :-) a tak pro lepší představu vám tu vkládám fotky a jedno video jako bonus :

nejdříve mi to přišlo hodně sympatické ,ale nakonec jsem díky nim zjistil jak dlouhá vlastně může být hodina ,asi bych za tohle 1500 pessos nedal ,doufám že mi to hoši z Mexica odpustí :-)

v neděli e nesl ve stylu absurdních situací ,alespoň z mého pohledu ... šli jsme si zahrát basketbal tentokrát na 25. Poniente do velkého parku , nečekal jsem tak obrovský vedro a tak jelikož vim že se v čechách otepluje můžu sdělit že muselo být tak 35° stupňů na sluníčku a já téměř nahatý jsem se pekl tak že díky řidčímu porostu na hlavě jsem si připálil tu svojí plešatou hlavu ... v takových chvílích přemýšlíte jak nejrychleji sehnat studené pivo a kam se jít schovat a v tu chvíli uvidíte postavu konkrétně mexickou ženu v černé zimní bundě jak si to spokojeně štráduje ulicí ... ačkoliv byla ošklivá a stará ,nemohl jsem z ní spustit oči, jelikož se tomu nedalo ani uvěřit ,nakonec nedaleko od ní dva mladíci ,jeden v černé kožené bundě a druhý černou mikinu ... občas si tu připadám jak na jiné planetě ... no nějak jsem to rozdýchal a při chvíli odpočinku sleduji ostatní koše , přikráčí si to mlaďas s brýličkama a začne házet ,chvíli po něm přijde jeho maminka a začne házet s nim , mamince mohlo být tak hrubým odhadem přes 40 hned za ní přišel tatínek a nakonec mladší sestra a malá holčička na kole ... takové krásně rodinné odpoledne pod košem ... nějak si tohle nedokážu představit v čechách ,ale co kouknete se k dalšímu koši a tam je tak 55 letá babička ,která si hází s vnučkou ... opravdu už mě nic nedokáže překvapit